Raketový program

Dalším velmi důležitým nástrojem pro udržení severokorejského režimu je jeho raketový program. Jedná se o potencionální riziko především pro oblast severovýchodní Asie,181 avšak v současné době KLDR ohrožuje svými raketami dlouhého doletu i Spojené státy americké. Stejně jako jaderné zbraně využívá režim svůj raketový program k vydírání mezinárodního společenství a zároveň jako zdroj měny, jelikož je významným exportérem do zemí třetího světa.

Nepřekvapivě KLDR není členem Režimu kontroly raketových technologií a nepřipojila se ani k Haagskému nešíření balistických raket.

Chronologie

Jak to všechno začalo

Počátky raketového programu KLDR spadají do 60.let 20. století. Jedním z důvodů bylo zastrašit své nepřátele – především USA a odvrátit potencionální útok jak ze strany Spojených států amerických, tak i z Korejské republiky. Dalším důvodem byla samostatnost režimu a omezení závislosti na dodávkách balistických střel z ČLR či SSSR, se kterými v té době neměla KLDR příliš vřelé vztahy.

Na začátku svého programu získávala KLDR potřebné informace jak z ČLR, tak i ze SSSR, ale předpokládá se, že první rozvinutý systém sovětských raket Scud-B získala z Egypta.
Od 80. let již KLDR začala produkovat rakety vlastní a stala se významným exportérem těchto technologií do okolního světa. Významnými odběrateli byly a jsou především Libye, Sýrie, či Pákistán.

Bilaterální rozhovory mezi USA a KLDR

První kolo

První kolo bilaterálních rozhovorů mezi KLDR a USA se uskutečnilo roku 1996. Cílem bylo přesvědčit KLDR, aby se stala členem MTCR a vzdala se exportu raketových technologií. To samozřejmě KLDR odmítla s tím, že by na tyto podmínky přistoupila pouze v případě, pokud by USA uhradily její ušlé zisky z prodeje.

Vypuštění rakety Tepchodong-1186

Roku 1998 byla vypuštěna raketa Tepchodong-1186, která měla vynést satelit Kwangmjongsong na oběžnou dráhu. Třetí fáze letu selhala, ale i přesto raketa přeletěla přes Japonsko, což dokázalo pokrok ve vývoji severokorejského raketového programu. USA se začínalo obávat, že s dalším rozvojem svého balistického programu bude KLDR v příštích letech schopna zasáhnout i jejich území.

Pozastavení testování raket výměnou za zrušení sankcí 

Roku 1999 tak proběhla další kola rozhovorů mezi KLDR, Korejskou republikou a USA, kde KLDR souhlasila s pozastavením testování svých balistických raket krátkého a dlouhého doletu výměnou za to, že USA částečně odvolá některé sankce, které na severokorejský režim byly uvaleny po prvním testování roku 1998. Součástí dohody však nebyl zákaz exportu, tudíž KLDR své technologie stále prodávala.

Cílem všech je mír a prosperita

Roku 2000 se začali vztahy na Korejském poloostrově mezi severem a jihem zlepšovat a jihokorejský prezident Kim Te-džung navštívil Pchojongjang. V říjnu pak severokorejská delegace navštívila Washington, aby pokračovala v bilaterálních jednáních. Cílem bylo zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. V tomto období bylo také vydáno společné komuniké mezi USA a KLDR, ve kterém se obě strany zavázaly, že budou jednat tak, aby přispívaly k míru a prosperitě v asijsko-pacifické oblasti.

Snaha o normalizaci vztahů na Korejském poloostrově

Napětí na Korejském poloostrově panující od konce Korejské války mělo být zmenšeno a dohoda o příměří z roku 1953 měla být nahrazena mírovou smlouvou. Kim Čong-il se dále zavázal, že nebude testovat rakety Tepchodong-1 a hovořilo se mimo jiné i o exportu raketových technologií, transparentnosti raketového programu a normalizaci vztahů.

Konec bilaterálních rozhovorů 

Bilaterální rozhovory ovšem ukončil nástup prezidenta George W. Bushe a jeho tvrdší a nedůvěřivější administrativy, jejímž z vrcholů bylo zařazení KLDR do Osy zla. KLDR se k situaci vyjádřila s tím, že USA při současné administrativě nemůže očekávat dodržování dohod z předešlých let.

KLDR vydává  Pchjongjangskou deklarace

Roku 2002 došlo v Pchjongjangu také k jednání mezi Japonskem, zastoupeném Koizumim a severokorejskou stranou vedenou Kim Čong-ilem. Byla vydána Pchjongjangská deklarace, ve které se KLDR mimo jiné zavázala k prodloužení moratoria na testování balistických raket až do roku 2003.

Nepřátelská politika USA zapříčinila vypuštění severokorejských raket 

Vzhledem k pokračující nepřátelské politice ze strany USA se KLDR rozhodla, že se již nebude nadále řídit memorandem na testování balistických raket z roku 1999 a v červenci 2006 provedla testy raket krátkého a dlouhého doletu, mezi nimiž byla i raketa Tepchodong-2, která by mohla mít dolet až 6000 kilometrů. Její test se ovšem nezdařil a těsně po startu se zřítila. Tato situace vyvolala v mezinárodním společenství nesouhlas a RB OSN vydala rezoluci 1695, ve které požadovala pozastavení severokorejských aktivit spojených s raketovým programem a zabránění exportu ZHN, technologií a komponentů. KLDR rezoluci samozřejmě odmítla jako nepřátelskou politiku USA.

Test rakety Unha-2

O tři roky později vypustila na oběžnou dráhu raketu Unha-2, nesoucí telekomunikační satelit Kwangmjongsong-2, což bylo RB OSN opět odsouzeno jako porušení rezoluce RB 1718. Dle severokorejského prohlášení se ale jednalo pouze o využití vesmíru pro mírové účely a zvýšení prestiže své země. Raketa ale pravděpodobně satelit na oběžnou dráhu nevynesla a zřítila se do Tichého oceánu. Předpokládá se, že raketa Unha-2 je přetvořenou raketou Tepchodong-2, sloužící k utajenému testu mezikontinentální balistické rakety.

Testování raket pokračuje 

Roku 2012 vypustila KLDR svou další raketu dlouhého doletu hned dvakrát. Poprvé v dubnu a podruhé v prosinci. Tím opět porušila rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1874 a zvýšila napětí v regionu.

V dubnu raketa Unha-3, které měla demonstrovat technickou vyspělost a sílu země, ovšem skončila ve vodách Žlutého moře a proto byl test zopakován hned v prosinci téhož roku. Raketa nesoucí satelit Kwangmjungsung se tentokrát dostala na oběžnou dráhu Země a jednotlivé stupně rakety se oddělily podle plánu. Úspěšný start prosincové rakety opět posílil národní hrdost a pocit prosperity země.

Hluboké politování nad severokorejským počinem tentokrát vyjádřilo i Rusko a nesouhlas vyslovila i ČLR. Jedinou zemí blahopřející KLDR k úspěšnému testu rakety byl Írán v zastoupení Masúdem Džazajríem.

Severokorejský raketový arsenál

KLDR disponuje velkým počtem balistických raket a na dalším vývoji stále pracuje. Mezi nejdůležitější typy patři:

KN-02
Jedná se o balistickou raketu krátkého doletu, jež byla testována pravděpodobně roku 2007. Její nosnost je 485 kg a dolet by měl být 120 až 160 kilometrů a mohla by tak zasáhnout jižní část Korejského poloostrova. Tato raketa by z celého severokorejského arzenálu měla být tou nejpřesnější.

Hwasong-5
Stejně jako u KN-02 se jedná o balistickou raketu krátkého doletu, s nosností 985 kg, která byla poprvé testována roku 1985. Je mobilní, vystřelitelná z nákladního auta, ale poměrně nepřesná. KLDR je jejím významným exportérem na Blízký Východ, Afriky a do jihovýchodní Asie.

Hwasong-6
I v tomto případě se jedná o balistickou raketu krátkého doletu, která byla poprvé testována roku 1990. Její dolet je 500-600 kilometrů a stejně tak jako KN-02 je potencionálním nebezpečím pro Korejskou republiku. Její nosnost je 700 kg a může být vybavena explozivní, chemickou či jadernou hlavicí. KLDR je jejím významným exportérem na Blízký Východ.

Nodong-1
Raketa Nodong-1 je raketou středního doletu s doletem cca 1 300 kilometrů. Může tedy zasáhnout území nejen Korejské republiky, ale i Japonska. Stejně jako raketa Hwasong-6 může být vybavena explozivní, chemickou či jadernou hlavicí a je vyvážena na Blízký Východ.

Musudan
Tato balistická raketa středního doletu je pravděpodobně vyvinutá ze sovětské rakety R-27. Její předpokládaný dolet je 2000 – 4000 kilometrů, čímž může být potencionální hrozbou pro Okinawu, Guam či Havaj. Tato raketa není ovšem příliš známá a k vidění mohla být na severokorejských vojenských přehlídkách minulých let.

Tepchodong-1
Tato raketa byla poprvé testována roku 1998 při neúspěšném pokusu vynést satelit na oběžnou dráhu. Je považována spíše za přípravnou fázi pro Tepchodong-2, která byla použita roku 2006. Při jejím testování byly přítomní i zástupci z Pákistánu a Íránu.

Tepchodong-2
Jedná se o mezikontinentální raketu testovanou roku 2006 a následně i 2009. Její předpokládaný dolet je 9000 km a tím pádem je silnou hrozbou pro Spojené státy americké. Tato raketa je využívána k mezinárodnímu vydírání a je zdrojem zahraničních příjmů. Technologie je prodávána především do Íránu a Pákistánu.

Reklamy